Jak a kde brát inspiraci pro copywriting? Díl 2.: Čerpejte v chaosu

  • 05. 08. 2019
  • Náš návod, jak se stát instantní copystar, pokračuje. A jak jsme na konci 1. literárního dílu slíbili, u kultury i dnes ještě zůstaneme. Konkrétně u hudební.

    Copywriting inspirovan hudbou

    Hudba, opět česká, vám rovněž dodá do mozku patřičné kreativní živiny. Pokud potřebujete být lidovější a trefit typickou českou povahu se všemi klady i zápory, jsou ideální Daniel Landa (u něj ale opatrně, v jeho případě se soustřeďte na starší tvorbu, než mu hráblo – ale zároveň ne starší až zas tak moc, chápete) nebo Tři sestry – ostatně zpěvák a skladatel Lou Fanánek Hagen patří k uznávaným textařům a v jeho repertoáru se nachází několik skutečných textařských perel.

    Jestli chcete zabrousit do trochu nejednoznačných, snových a mírně psychedelických výšin, můžete zkusit indie rockové kapely, třeba Pankix nebo Kazety.

    Docela slušnou inspiraci nabízí český hip-hop. Zde si můžete vybrat z celé řady interpretů a kapel podle všech chutí, nálad a vašeho tematického směřování. Ke studiu tak máte třeba básnické pionýry WWW, přímočarý Chaozz, pohodáře Indy & Wich, ultrasprosté Supercrooo či hororového Řezníka.

    Český hip-hop ale ještě nabízí tuzemskou inspiraci numero uno: je jí samozřejmě kapela Prago Union s rapperem Katem v čele. Jeho texty jsou čirá genialita: dokáží naprosto věrohodně vystihnout okamžiky a situace, které všichni důvěrně známe, ale nedokážeme je slovy popsat. To Kato umí perfektně, stejně jako rýmy, hry se slovy a vrstvení významů – i když jsem každé album Prago Union slyšel 100×, dokáži i na 101. poslech objevit v Katově textu novou myšlenku, jež mi těch prvních 100 poslechů utíkala.

    Ostatně Kato se i jistý čas živil jako copywriter a byl by i ve světě marketingu mimořádně uznávaný, kdyby své nápady nerealizoval inkognito. Ale Kato u klasického copywritingu nikdy příliš dlouho nepůsobil. Jak sám říká: při svým starým způsobu života – kdy se každý večer vracel ve 4 ráno z baru a do práce chodil na poledne – kvůli nevoli kolegů nikdy nikde moc dlouho nevydržel.

    V české hudbě se naopak vyhýbejte interpretům, jejichž hudba disponuje plytkými texty – těch u nás také není málo. Tuzemská hudba má ještě jedno mínus: nedá se – alespoň já to tak mám – poslouchat při práci. Pokud něco píšu a potřebuji se soustředit, tak česká hudba, stejně jako mluvící kolegové, mi kradou slova a já tak nejsem schopen dotáhnout rozpracované koncepty do zdárných konců.

    Tak hlavně že do zdárných konců jsem dotáhl tento díl. Uvidíme se zase příště. Tentokrát u kapitoly pojednávající o inspiraci, která mě osobně hodně formuje a z který těžím prakticky neustále.

    Další díly seriálu o copywritingu:

    Díl 1.: Vše je v češtině

    Díl 3.: TV je sázka na jistotu