Remote work z Norska? Jde to!

Naš specialista na sociální média Daniel Kohout si na jaře zkusil, jaké to je pracovat z Norska. Přečtěte si jeho autentický report a postřehy. 

Brrr, vždyť je tam zima! A co se tam na severu dá vůbec dělat? Prakticky každý, s kým mluvím o Norsku si vzápětí představí sníh, mráz a rampouchy u nosu. A není daleko od pravdy - ve vnitrozemí za polárním kruhem teploty dosahují kolem -30°C. Ve fjordech podél západního pobřezí Norska, kam jezdím, to ve skutečnosti tak strašné není a zimní teploty jsou díky Golfskému proudu podobné těm našim v Česku - jednotky stupňů pod nulou.

Co se týče volnočasových aktivit, Norsko je rájem adrenalinu a aktivního relaxu. Norové jsou patřičně hrdí na svoji přírodu a mají ve své mentalitě zakotven vztah k outdoorovým aktivitám. Většina norských rodin tak pravidelně chodí na túry do přírody, kde se zpravidla cestou zastaví v nějaké „hytte“ či „grillhytte“, tedy chatce (s grilem), kterých je po Norské divočině rozeseto tisíce. Tam si odpočinou, dají si kafe, případně si opečou párky na ohni a vyrazí zpět domů.

Nejhezčí období na vycestování do severního Norska je březen/duben nebo léto. V prvním období je všude plno sněhu (takže lyžování, skialpy, sněžný skútr, psí spřežení, výlety na sněžnicích,…), zároveň končí polární noc a lze pozorovat polární záři. V létě pak nastane ráj pro nadšence do (vysokohorské) turistiky, cyklistiky, base-jumpingu, rybaření,… a to vše aniž byste se museli dívat na hodinky, kdy je načase jít domů - slunce vám bude nonstop svítit na cestu celé dva měsíce :)

Po odstavcích výše je tak jasné, že remote office v Norsku je v realitě děsivá záležitost. Tam venku na vás čeká nepřeberné množství aktivit, výhledů, zážitků, které vás neustále svádí k tomu je zakusit. Ať už jste závislák na dávce adrenalinu nebo jste se vzhlédli v knize „Hygge“ přečtené 10x za sebou, Norsko vás uchvátí svoji drsnou, ale přesto uklidňující (a fotogenickou) přírodou, která se neomrzí.
Tip na závěr: Před cestou do Norska se ujistěte, že máte dostatek volné paměti ve svém telefonu :)

Práce z Norska:

V plném pracovním nasazení jsem byl vždy dva dny v týdnu, ale i to bylo na severní Norsko hodně. Těch aktivit a míst k probádání je tolik, že mě téměř mrzelo ten čas trávit před displejem.

Většinu pracovních dní jsem trávil v apartmánu pro turisty s úžasným výhledem na fjordy (viz fotka s MacBookem). Takové výhledy se vám nikdy neomrzí. Nezapomenu na moment, kdy mě kolegyně Denisa při jednom z video-meetingů nachytala, že věnuju víc pozornosti scenériím venku za oknem, než jejich kostičkatým obličejům na displeji notebooku :)

Jeden den nám zavolal známý, že se následující den chystá na projížďku psím spřežením, zdali se k němu chceme připojit. Rozhodnutí padlo prakticky do půl vteřiny, takovou příležitost jsme si přece nemohli nechat ujít! … Vybavili jsme se teplými kombinézami, horkou čokoládou a zásobou domácích sušenek. … Že jdeme správně jsme poznali podle sluchu - už z dálky nás vítalo štěkání, kňučení a další nepopsatelné zvuky natěšených, tažných psů. Psi už byli připraveni v postrojích saní a vytrvale testovali výdrž hluboce zatlučených sloupků, ke kterým byli přivázáni silným provazem. Trhnul jsem za uzel a až mě překvapilo, s jakou akcelerací jsme vyrazili. Hlukot štěkajících psů utichl a zanedlouho se před námi otevřelo zasněžené údolí. V tu chvíli se nelze neusmívat - všude kolem vás výhled na majestátní hory a před vámi spokojeně cupitá 5 chlupáčů. V polovině cesty nás čekala chatka s grilem, kde jsme se ohřáli, občerstvili a měli možnost se seznámit s Francouzskami, které jely na saních za námi. Po cestě zpátky už celkem mrzlo, tak jsme nasadili kukly, brýle, teplé rukavice a vydali se na cestu. No a na konci samozřejmě nesměl chybět photoshooting s chlupáčema, kteří nás celou cestu svědomitě tahali. Parádní zážitek.

Zajímavosti z Norska:

Tradiční norská kuchyně si libuje v polorozložených rybách (rakfisk), opálených a uzených jehněčích hlavách (smalahove) nebo třeba treskách naložených v louhu (lutefisk) - všechny tyto „delikatesy“ zní nechutně - a taky že jsou - ale jakmile se zkombinují s dalšími ingrediencemi/přílohami (a norskou kořalkou, viz akvavit), dávají ve skutečnosti vzniknout neobyčejnému a chutnému gastronomickému zážitku.

• Tradiční norskou pálenkou je akvavit/aquavit - prakticky něco jako silná vodka s příchutí bylinek (no je to nechutný)
• Stát má monopol na alkohol nad 2,5%, tzn. pivo/cider koupíš v supermarketu, ale cokoliv silnějšího ve specializovaném obchodě
• Norové jsou ujetý na lékořici (fuj) a tu taky cpou všude - i do sýru
• Jakmile se zeptáš Nora, co je nejtypičtější pro Norsko, tak řekne, že Brunost = sladký hnědý sýr
• Další tradicí na jakýchkoliv akcích je kafe + vafle s marmeládou a zakysanou smetanou - jedí to všude stejně jako my chlebíčky
• Tradiční občerstvení na výlety (něco jako naše tatranka) je tyčinka Kvikklunsj - prakticky norská obdoba tyčinek KitKat (někdo si dokonce v barvách Kvikklunsje plete ponožky, viz google „kvikk lunsj sokker“)
• Norové jedí majonézu jako pomazánku na chlebu - dávají si jí na chleba místo másla, na uzeného lososa, atd. (ale má jinou chuť než ta naše a je to ve skutečnosti dobrý)
• Tradičním oblečením a vzorem je tzv. Mariusgenser - pokud nemáš svetr s nějakým takovým vzorem, nejsi Nor
• Jednou z nejautentičtějších norských módních značek je Kari Traa - pokud nemáš termo-oblečení od KT, nejsi Norka (btw vypadá to fakt hezky)
• Téměř každá Norka - mladá i stará plete - vlnu ve všemožných barvách a pletací jehlice koupíš i v klasickém supermarketu hned vedle toaletního papíru
• Nejoblíbenější jídlo mladých je pizza Grandiosa - skládají o tom i písničky
• Téměř každá norská rodina chodí pravidelně do přírody
• Norové si potrpí na tzv. Kos [kůs] - tzn. rádi si dělají své okolí útulné a v něm si vyhradí čas na společný relax (třeba u ohně, s jídlem, kafem). Zpravidla mají několik takových „koselig“ [kůsly] míst ve svém domě/zahradě a když jsou v přírodě, tak si Kos udělají i v nějaké chatce.
• Láska Norů k běžkování je natolik velká, že se říká, že norské běžkařské trasy jsou lépe udržované jak norské silnice :)

A jak jsme to zvládli v Effectixu? 

Možnost pracovat na dálku je podmíněna osobní zodpovědností, kterou každý z firmy musí mít pod kůží. Všichni kolegové se musí spolehnout, že ten, kdo pracuje na dálku svou práci odvede. Pokud ne, nemohli bychom nikdy takto fungovat. S Danielem jsme si zkusili, že lze skloubit pracovní život a cestování. Neobejde se to, ale bez jasných pravidel a osobní zodpovědnosti.